letectví a foto
P-38 Lightning přiletí na Aviatickou pouť!
06.04.2013 21:32
Lockheed P-38 Lightning nebude nad letištěm Pardubice poprvé. Když pomineme jeho vystoupení v rámci 19. Aviatické pouti v roce 2009 potom je rozhodně třeba vrátit se do let 1944-45, kdy byly tyto dvoutrupé stíhačky nasazeny v celých svazech nad protektorátem Böhmen und Mähren jak k ochraně amerických bombardérů tak útokům na pozemní cíle nebo leteckému průzkumu.
Po splnění svého úkolu bombardovací svazy opustily prostor Pardubic a vydaly se levou zatáčkou na Jih směrem k rakouskému městu Zwettl, kde se měly setkat s kolínským svazem a pokračovat v cestě zpět na italské základny. Ale to už proti nim směřovaly německé stíhačky ze stavu JG3, JG27, JG300 a JG302. Střetnutí, k němuž došlo nad Jindřichovým Hradcem, vstoupilo do dějin jako letecká bitva nad Hradcem:
„Tatínek tehdy k rybníku dojel, ale nic nenašel. Vypadalo to, jako by se ani nic nestalo, “ říká Jiřina Kárová. Přesto mu to nedalo, celá jeho rodina totiž viděla vylétnout gejzír. Nechal proto kolo na hrázi a šel celý rybník obejít. Těsně za ním našel na louce rozvrtanou zem, nic víc. „Všichni jsme čekali, s jakou se vrátí, ale byl zklamaný. Přivezl jen ozubené kolečko, které se podobalo takovému, jaké bývá u řetězu na kole, a velkou zlatou patronu, “ dodává Jiřina Kárová. Asi o týden později viděla, jak Němci odvážejí trosky letadla. „Doteď si vybavuji velký kříž na jeho ocasu. Kam ho ale vezli a co s ním udělali, nevím, “ tvrdí.
Němcům se nad Jindřichohradeckem podařilo sestřelit čtyři bombardéry. První z nich dopadl u Vlčic, tedy asi dvanáct kilometrů od Hradce. Útok nepřežilo devět z deseti členů posádky. Na ten den nikdy nezapomene dnes osmdesátiletý Jan Kubů ze Střížovic. Vzpomíná si, jak zrovna nakládali na nádraží vápno, když nad Ratmírovským rybníkem uviděli letadla. Jedno z nich se zřítilo u Vlčic u poslední chalupy na Olešnou. „Hned jsme popadli kola a jeli jsme se podívat. Vím, že se tehdy zachránil jen jeden letec. Odnesli ho k Suchým do chalupy a tam ho ošetřili. Jednoho Němci prostříleli, ještě než dopadl s padákem na zem, “ vypráví Jan Kubů.
Vladislav Burian potvrzuje, že podle jeho dosavadního pátrání je tato historka, kterou vyprávějí všichni pamětníci z Kunžaku, pravdivá. „Vím, že tomu jeden pán nevěřil, a tak jsem ověřoval, jestli v té letce létali i černí Američané. Podařilo se mi zjistit, že ano, “ doplňuje Burian. Na pravdě se zakládá i vyprávění o roztrhaném těle německého stíhače Lothara Sommera. Je to také jediný německý voják pohřbený v Kunžaku. Na náhrobku ale není uvedené jeho jméno.
Lockheed P-38L ze sbírky The Flying Bulls v Salzburgu, který vystoupí na 23. Aviatické pouti. Za řízením bude zkušený letec Raimund Riedmann, jehož umění mohli návštěvníci v Pardubicích obdivovat v roce 2011, kdy zde předváděl famózní čtyřmotorový dopravní letoun Douglas DC-6. Práci tomuto muži závidí snad všichni piloti na světě- budoucí, současní i bývalí. Sedlá totiž všechny stroje ze sbírky Flying Bulls a tak není výjimkou, že během jediného dne usedne za řízení stíhačky z druhé světové války, cvičného proudového Alpha Jetu, akrobatického speciálu a ultramoderního bizjetu Dassault Falcon 900.
Převzato z https://aviatickapout.cz
Lockheed P-38 Lightning nebude nad letištěm Pardubice poprvé. Když pomineme jeho vystoupení v rámci 19. Aviatické pouti v roce 2009 potom je rozhodně třeba vrátit se do let 1944-45, kdy byly tyto dvoutrupé stíhačky nasazeny v celých svazech nad protektorátem Böhmen und Mähren jak k ochraně amerických bombardérů tak útokům na pozemní cíle nebo leteckému průzkumu.
Nad Moravou a Slezskem to byly především stroje 15. americké letecké armády, které, počínaje dnem 22. února 1945, systematicky napadaly a ničily říšskou infrastrukturu v rámci operace CLARION společně s Mustangy P-51 a Thunderbolty P-47. Primární úlohou lightningů na evropském válčišti však již dříve byly stíhací eskorty bombardovacích svazů USAAF a nejinak tomu bylo i 17. prosince 1944. Toho dne odstartovalo ze 13ti letišť v jižní Itálii 527 těžkých čtyřmotorových bombardérů B-17 Flying Fortess a B-24 Liberator v doprovodu 300 stíhaček P-38 Lightning a P-51 Mustang. Cílem této mohutné formace byly továrny na výrobu syntetických paliv v Odertal a Blechhammer Nord a Süd v nynějším Polsku. Při přeletu nad naším územím v oblasti mezi Olomoucí a Přerovem byl jeden z bombardovacích svazů napaden německými stíhači. Jednalo se o stovku Messerschmittů Bf 109G a Focke-Wulfů FW 190A elitní stíhací eskadry JG 300 „Wilde Sau“ určené k obraně samotného srdce Německa. V tomto střetnutí ztratila 15. armáda 21 bombardérů a 6 stíhaček zatímco JG 300 51 letadel.
Ligtningy bývaly operačně nasazovány také jako tzv. značkaři (Droop-Snoop) a to rovněž během náletu na pardubické letiště a rafinerii Fanto dne 24.8. 1944. Nejméně 3 lightningy verze F-5 z 15th PRS (Photo Recon Squadron ze San Severo) měly ověřovat a fotograficky zdokumentovat výsledky náletu, 2 P-38 od 154th WRS (Weather Reconnaissance Squadron z Bari) byly vyslány se speciálními úkoly. Mnoho desítek dalších P-38 tvořilo přímý stíhací doprovod 239 Liberatorů 168 létajících pevností B-17. Ve 12:17 svrhly značkovací lightningy Droop-Snoot z 306th FW střemhlavým letem dvě 500lb pumy na jednu z nádrží v rafinerii, čímž vytvořily bod zaměření pro ostatní. Za nimi se nad rafinerii přesunuly jednotlivé vlny bombardérů svazu v různých výškách (zdroj: www.pavpec.info).
Foto: Formace Lightningů od 20. peruti 8. letecké armády USAF během operačního letu nad západní Evropou. Jasně (nebo ne?) patrné jsou černobílé invazní pruhy, které nosily všechny spojenecké letouny při vylodění v Normandii roku 1944.
Po splnění svého úkolu bombardovací svazy opustily prostor Pardubic a vydaly se levou zatáčkou na Jih směrem k rakouskému městu Zwettl, kde se měly setkat s kolínským svazem a pokračovat v cestě zpět na italské základny. Ale to už proti nim směřovaly německé stíhačky ze stavu JG3, JG27, JG300 a JG302. Střetnutí, k němuž došlo nad Jindřichovým Hradcem, vstoupilo do dějin jako letecká bitva nad Hradcem:
„Najednou padal z nebe velký kus a viděli jsme, jak někde na execíráku vylétla hlína nebo voda. Vůbec se to nedalo rozpoznat. Mysleli jsme snad, že to spadlo do rybníku u Kuniferu, “ vzpomíná Jiřina Kárová na sestřelení německé stíhačky nad Hradcem.
Její otec neváhal, sedl na kolo a na sestřelené letadlo se jel podívat. V té době ale už u Kuniferu začínaly Sudety a stála tam celnice. Celá rodina malé Jiřiny ale měla propustky, a tak celníci nic nenamítali, aby projel. Divili se ale, že chce hledat spadlé letadlo. Mezi vysokými stromy totiž žádnou bitvu neviděli.
„Tatínek tehdy k rybníku dojel, ale nic nenašel. Vypadalo to, jako by se ani nic nestalo, “ říká Jiřina Kárová. Přesto mu to nedalo, celá jeho rodina totiž viděla vylétnout gejzír. Nechal proto kolo na hrázi a šel celý rybník obejít. Těsně za ním našel na louce rozvrtanou zem, nic víc. „Všichni jsme čekali, s jakou se vrátí, ale byl zklamaný. Přivezl jen ozubené kolečko, které se podobalo takovému, jaké bývá u řetězu na kole, a velkou zlatou patronu, “ dodává Jiřina Kárová. Asi o týden později viděla, jak Němci odvážejí trosky letadla. „Doteď si vybavuji velký kříž na jeho ocasu. Kam ho ale vezli a co s ním udělali, nevím, “ tvrdí.
Sestřelené byly i další německé stroje. Jejich trosky dopadly ale dál od Jindřichova Hradce. Zmapované jsou například ty u Stříbce, Ostojkovic, Senotína a Jižné.
Jedním z německých pilotů sestřelených (a zároveň skórujících) nad Jindřichohradeckem byl Fw. Hubert Engst, stíhací eso Luftwaffe, zde na fotografii se svou manželkou Elisabeth na letišti Löbnitz, podzim 1944. Jak datum prozrazuje setřelení přežil a vrátil se k operační činnosti u své jednotky JG300. Trosky jeho letounu Fw 190A-8 (W. Nr 681361) „žlutá 7“ byly objeveny a vyproštěny v květnu 2011 týmem odborníků vedeným Vladislavem Burianem.
Němcům se nad Jindřichohradeckem podařilo sestřelit čtyři bombardéry. První z nich dopadl u Vlčic, tedy asi dvanáct kilometrů od Hradce. Útok nepřežilo devět z deseti členů posádky. Na ten den nikdy nezapomene dnes osmdesátiletý Jan Kubů ze Střížovic. Vzpomíná si, jak zrovna nakládali na nádraží vápno, když nad Ratmírovským rybníkem uviděli letadla. Jedno z nich se zřítilo u Vlčic u poslední chalupy na Olešnou. „Hned jsme popadli kola a jeli jsme se podívat. Vím, že se tehdy zachránil jen jeden letec. Odnesli ho k Suchým do chalupy a tam ho ošetřili. Jednoho Němci prostříleli, ještě než dopadl s padákem na zem, “ vypráví Jan Kubů.
Mezitím se chlapci doslechli, že jedno americké letadlo spadlo i u Lomů a na kole se tam vydali, aby místo obhlédli. Pro čtrnáctileté hochy to znamenalo velké dobrodružství a z místa si domů odnesli na památku kus plexiskla a kanystr. „Franta Novák tehdy domů přinesl nějakou kovovou misku, snad na jídlo. Jeho tatínek se ale na něj zlobil, že celé odpoledne prolítal a doma nepomáhal, tak ji ve vzteku někam vyhodil, “ vzpomíná Kubů.
Posádka letadla, které dopadlo u Lomů, měla větší štěstí. Devět vojáků se zachránilo na padácích, zemřeli dva muži. Mezi zachráněnými byl i Leonard Little. Ten dostal zásah do pravé nohy. V jindřichohradecké nemocnici mu ji pak amputovali za asistence místního lékaře Jana Vosejpky. Leonard Little, který se do Hradce a také do Lomů v roce 1972 podíval, zemřel před nedávnem ve Spojených státech.
Střet letadel nad Kunžakem, který je jen několik kilometrů od Lomů a Vlčic, sledovali místní lidé s velkým úžasem. „Babička mi vyprávěla, že po povedeném útoku na německou stíhačku jeden Američan udělal vítězné kolečko nad náměstím. Sundal si při tom masku a lidé viděli jen nepřehlédnutelně bílé zuby. Tehdy nechtěli vůbec věřit, že vidí černocha, “ vypráví Eva Krafková z Kunžaku (332.stíhací skupina USAF, pozn.autora).
Vladislav Burian potvrzuje, že podle jeho dosavadního pátrání je tato historka, kterou vyprávějí všichni pamětníci z Kunžaku, pravdivá. „Vím, že tomu jeden pán nevěřil, a tak jsem ověřoval, jestli v té letce létali i černí Američané. Podařilo se mi zjistit, že ano, “ doplňuje Burian. Na pravdě se zakládá i vyprávění o roztrhaném těle německého stíhače Lothara Sommera. Je to také jediný německý voják pohřbený v Kunžaku. Na náhrobku ale není uvedené jeho jméno.
Třetí americké letadlo šlo k zemi u Číměře. O život přišli tři letci. Jeden pravděpodobně i kvůli nenávistnému útoku německých obyvatel. Kde spadl čtvrtý americký Liberator, není přesně jasné dodnes. Členové Klubu historie letectví z Hradce se ale podle dostupných informací domnívají, že by to mohlo být někde v místech kolem Krvavého rybníku. „Byl bych rád, kdyby se našel ještě nějaký pamětník, který by nám pomohl místo určit, “ doufá Burian. (převzato z MF).
Lockheed P-38L ze sbírky The Flying Bulls v Salzburgu, který vystoupí na 23. Aviatické pouti. Za řízením bude zkušený letec Raimund Riedmann, jehož umění mohli návštěvníci v Pardubicích obdivovat v roce 2011, kdy zde předváděl famózní čtyřmotorový dopravní letoun Douglas DC-6. Práci tomuto muži závidí snad všichni piloti na světě- budoucí, současní i bývalí. Sedlá totiž všechny stroje ze sbírky Flying Bulls a tak není výjimkou, že během jediného dne usedne za řízení stíhačky z druhé světové války, cvičného proudového Alpha Jetu, akrobatického speciálu a ultramoderního bizjetu Dassault Falcon 900.
