Memphiská kráska přiletí do Pardubic!!

Převzato z https://aviatickapout.cz

    Je to opravdu převratná novina. Jediná "létající pevnost" B-17, která skutečně létá v okruhu 5700 kilometrů od úpatí hory Říp, bude na Aviatické pouti v Pardubicích! Z anglického Duxfordu přiletí nejpozději 31. května a zpět se vrátí nejdříve v pondělí 3. června 2013. Přesto možná ani čtyři dny nebudou stačit k tomu, abychom se na tento unikátní letoun do sytosti vynadívali ať už v letu nebo na statické ukázce.

    Organizační tým Aviatické pouti vynaložil v posledních měsících nemalé úsilí na to, aby vyjednal oboustranně reálné podmínky účasti se společností B-17 Preservation Ltd., která B-17 provozuje. Dnes už je jasné, že se bude jednat o absolutně nejdražší nákup jednotlivého letounu pro účely veřejného vystoupení v celé historii Aviatických poutí. A aby také ne. Udržet čtyřmotorový bombardér z roku 1944 v letuschopném stavu stojí stovky a tisíce pracovních hodin dobrovolníků při údržbě a tisíce a desetitisíce liber za náhradní díly, pojištění a pronájem potřebného zázemí. Ačkoliv se to zdá v dnešní době jen málo uvěřitelné je pravdou, že nezbytné prostředky věnují podle svých možností obyčejní lidé z čistého fandovství nebo národního patriotismu. Protože však ani to zdaleka nestačí, provádí letoun každý rok několik placených vystoupení na leteckých dnech a vzpomínkových akcích v Anglii nebo nejdále na dohled bílých útesů doverských ve francouzské Normandii nebo Holandsku. Ani pomyšlení na nějaké lety přes půl Evropy, ke kterým byly B-17ky původně konstruovány až do této chvíle, kdy se rozjíždí mise Aviatická pouť, na níž "stará dáma" poletí přes pět hodin.

    Nad Pardubicemi se tedy bombardér Boeing B-17 Flying Fortress objeví poprvé od roku 1945, tentokrát však s prázdnou pumovnicí*) a posláním, jež dokonale zapadá do koncepce letošního ročníku Aviatické pouti: připomenout činnost amerického letectva nad protektorátem Čechy a Morava v letech 1944-45.  

*) až na typicky anglické překvapení, kterým může být například, letem dokonale vychlazený, sud piva.

Foto dole: B-17 No.42-38071 z 97. bombardovací skupiny po odhozu nákladu 20lb střepinových pum na pardubické letiště.

    Boeing B-17G-105-VE byl jeden z posledních kusů vyrobených roku 1944 v továrně Lockheed-Vega Burbank v Kalifornii pod sériovým číslem 8693. Do stavu United States Army Air Force (USAAF) byl začleněn pod číslem 44-85784 dne 19. června 1945 tedy až po skončení 2. světové války v Evropě. V listopadu téhož roku byl v Nashville přestavěn na verzi TB-17G a určen k výcvikovým účelům na základně Wright Field (nyní Wright-Patterson) v Ohiu.

    Roku 1949 začal letoun létat u 2750. Air Base Group (ABG) přestavěný na verzi EF-17G, aby mohl sloužit k nejrůznějším výzkumným úkolům a to až do roku 1954, kdy mu na základně Hill v Utahu byla navrácena původní konfigurace, jen s neúplnou výzbrojí. Vzápětí byl, spolu s několika dalšími B-17, zakoupen francouzským Institut Geographic National (IGN), kde, pod civilní registrací F-BGSR, prováděl z letiště Creil pozorovací a lety a mapování až do chvíle, kdy byly na počátku sedmdesátých let B-17 shledány jako dosluhující a nerentabilní typy pro tento druh činnosti a nahrazeny speciály Hurel-Dubois HD.34.

    V březnu 1975 přivezl obchodník a pilot Ted White B-17 F-BGSR do Imperial War Museum v Duxfordu s dočasnou americkou registrací N17TE. Zde měl stroj začít svou novou éru jako Sally B-  pojmenovaný podle jeho dlouholeté partnerky Elly Sallingboe, která, od tragické smrti Teda Whitea v troskách Harvardu T-6 roku 1982, dodnes pečuje o tento slavný letoun v čele nadšenců u B-17 Preservation Ltd. Sally B byla tehdy opatřena kamufláží 457. Bomb Group, 8. letecké armády USA, která měla během války základnu v Glatton s tím, že původní „tail number“ 485784 zůstal zachován.

B-17 N17TE po příletu na Biggin Hill cestou do svého nového domova v Duxfordu, březen 1975. Za berany byl tehdy zakladatel Sally B Supporters Club Ted White. Na jeho počest má letoun dodnes natřenou kapotáž pravého vnitřního motoru žluto-černou šachovnicí po vzoru Harvardu T-6, v jehož troskách nalezl Ted smrt během Great Warbirds Air Display (GWAD) ve West Malling roku 1982.

Dole detail přídě Sally B, která se dodnes pyšní motivem Memphiské krásky z dob natáčení stejnojmenného filmu.

    Roku 1989 si Sally B zahrála hlavní roli ve filmové adaptaci trháku Williama Wylera Memphis Belle, příběhu první B-17ky, která úspěšně absolvovala 25 misí nad nepřátelským územím, společně s dalšími dvěma stroji B-17 z Francie a dvěma z USA. Další role čeká Sally B na Aviatické pouti, kde se předvede dvěma letovými ukázkami (v sobotu a neděli) v rámci komponovaného programu věnovanému činnosti USAAF nad protektorátem Čechy a Morava, zejména potom náletům na Pardubice v letech 1944-45.